Download PDF

Půdy pod investicemi a jejich znečištění

Analýza právní situace týkající se odpovědnosti za znečištění půdy, vody a ovzduší, umožňuje dojít k jednoznačnému závěru, že v Polsku máme složitý a nekonzistentní soubor pravidel a různých právních aktů. Může to způsobovat velmi velké obtíže během interpretování práva uživateli životního prostředí, vlastníky pozemků a správními orgány na různých úrovních, od obecních až po krajské. V srpnu 2014 byla provedena novela zákona o ochraně životního prostředí, která zavedla pojem historické kontaminace povrchu země, tedy:
• kontaminace, k níž došlo před 30. dubnem 2007 nebo je výsledkem operací, které byly dokončeny před 30. dubnem 2007,
• nebo poškození životního prostředí (ve smyslu zákona o "škodách"), které bylo způsobeno emisí nebo událostí, od níž uplynulo více než 30 let.

V souladu s výše uvedenou novelou musí majitel pozemku, na kterém vystupují historické kontaminace zemského povrchu, provést tzv. remediaci, a co je s tím spojeno, je přímo zodpovědný za vyřešení problému kontaminované půdy. Proces umožňující čištění půdy se nazývá remediace, a měl by být chápán jako podrobení povrchu země procesům, jejichž cílem je odstranění nebo snížení množství, dohled a omezování šíření látek, které způsobují riziko tak, aby kontaminovaná lokalita přestala představovat riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, a to s přihlédnutím k současnému a plánovanému způsobu využívání půdy.
Je nutné si všimnout faktu, že zákon neumožňuje zbavit majitele pozemku zodpovědnosti za znečištění půdy, způsobené před 30. dubna 2007, prostřednictvím identifikace viníka. Toto řešení je nevýhodné pro současné i budoucí majitele pozemků a má dopad především na kupující nemovitosti. Kvůli takovému opatření je před nákupem pozemku nutné odhadnout riziko vystoupení problémů spojených s kontaminací půdy. Jako budoucí vlastník pozemku ponesete veškeré náklady spojené s remediací a navrácením půdy do původního stavu.

Podle takto nepříznivě vytvořených právních předpisů musí investor, který uvažuje o koupi pozemku, provést environmentální výzkum vody a půdy, který potvrdí, že má do činění s pozemkem, který není zatížen žádnými chemickými sloučeninami, jež mohou vést k ohrožení života, zdraví a životního prostředí. Pokud investor získá informace o přítomnosti znečištění ve zkoumané oblasti, musí odhadnout náklady na budoucí práci spojenou s remediací území, které v některých případech můžou přesáhnout hodnotu pozemku.

Znečištěné prostředí vody a půdy je velmi obtížný problém, a to především kvůli nutnosti znát všechny aspekty půdního prostředí, tzn. půdní skelet, vodu a ovzduší, jakož i chemické sloučeniny, které v závislosti na svých fyzikálně-chemických vlastnostech různými způsoby ovlivňují okolní životní prostředí. To znamená, že je nutné věnovat pozornost novému nařízení o provádění posouzení povrchové kontaminace půdy ze dne 5. září 2016 (1395/2016 Sb.), které v žádném případě neodkazuje na ovzduší ani podzemní vodu, což při složitosti problematiky může vést k nedosažení očekávaných vlivů na životní prostředí, a tím i potřebě vynaložit dodatečné náklady, nebo k nárokům budoucích majitelů pozemků, tj. obyvatel komunit nově stavěných obytných budov.

Komplexnost problematiky remediace půdy a podzemních vod s velmi přísným zákonem "Zákon o ochraně životního prostředí" (a dalšími zákony) způsobuje, že pouze společnost s rozsáhlými zkušenostmi v mezinárodním měřítku může být zárukou provedení procesu remediace takovým způsobem, aby bylo dosaženo očekávaných účinků na životní prostředí.

Seznam aktuálně platných předpisů:
• Směrnice 2004/35/WE v záležitosti zodpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí – tzv. ELD.
• Směrnice 2010/75/UE v záležitosti průmyslových emisí (bývalý IPPC – integrovaná prevence před znečištěním a kontrola) – tzv. IED,
• Zákon o ochraně životního prostředí ze dne 27. dubna 2001.,
• Zákon o předcházení ekologické újmě, tedy tzv. zákon o "škodách" ze dne 13. dubna 2007.
• Zákon o odpadech ze dne 14. prosince 2012.,
• Regulace MŽP ze dne 1. září 2016 v záležitosti způsobu provádění posouzení znečištění zemského povrchu.
• Regulace MŽP ze dne 30. dubna 2008 v záležitosti posouzení výskytu škody v životním prostředí.
• Nařízení ministra životního prostředí ze dne 4. června 2008 v záležitosti typů nápravných opatření a podmínek a způsobu jejich provedení.
• Další.