Vibroflotace VF

Hlavní strana › Zlepšení podloží › Technologie › Vibroflotace VF

První pokusy využívat technologii vibroflotace VF se konaly již v roce 1934. Od té doby až do dnešního dne se metoda zhutňování a zpevňování zrnité půdy neustále zlepšovala. V současné době se používá při realizaci projektů po celém světě a je jednou z předních metod zpevňování nesoudržných půd.

Popis

Vibroflotace je metoda zpevňování nesoudržné půdy, která způsobuje změnu rozmístění zrn půdy pod vlivem cyklických vibrací. Výsledkem je získání hustšího rozmístění zrn půdy a snížení objemu pórů. Základním zařízením jsou těžké ponorné vibrátory, tzv. vibrofloty. Nejčastěji se používají vibrofloty s válcovým tvarem a průměrem 30 až 50 cm, které jsou ve spodní části opatřeny hnací jednotkou, jež vytváří horizontální vibrace s amplitudou od 5 do 20 mm. Často jsou na konci vibroflotu umístěny trysky, kterými může být vháněna voda nebo vzduch, které pozitivně ovlivňují efektivitu zhutnění půdy. Vibroflot se do země ponořuje spolu s vodicí trubkou pod svou vlastní vahou, nebo – v případě vibroflotu umístěného na samonosné konstrukci – je jeho vniknutí podporováno přítlakem a vibracemi. Ke zhutnění dochází během vytahování vibroflotu posuvně-vratným pohybem. V kypré půdě se vytváří zhutněný sloupec zeminy obvykle o průměru 1,5 až 2,5 m, v závislosti na mřížce bodů zhutňování a typu půdy. Při zhutňování kyprého podloží dochází ke snížení povrchu terénu. Velikost snížení je závislá na tloušťce zhutněné vrstvy a míře ulehlosti zpevňované půdy. V každém případě je nutné následné zhutňování povrchové vrstvy od 0,5 do 1 m, která je kyprá z důvodu působení techniky vibroflotace. Za tímto účelem se používá běžné zařízení, např. těžké vibrační válce.

vf

Využití

Vibroflotace VF dává dobré výsledky v nesoudržných půdách, písku, štěrku a drceném kamenivu v kyprém stavu). S dobrým výsledkem se používá také v případě nesoudržných důlních odpadů, které obsahují ne více než 5% jemnozrnné frakce, tzn. prachu a jílu. Půdy, které obsahují více než 10% prachové a jílové frakce nejsou vhodné pro zhutňování touto metodou.
Vibroflotace VF se často používá k zhutnění silných povrchových násypů, které se vytvořily naplaveninami, v oblastech zatopených vodou – metoda refulace.

Realizace

• Výstavba části plynovo-parní elektrárny, Wloclawek, cca 770 m2.

Přednosti.

• Hospodárnost – jedna z nejhospodárnějších technologií zpevňování podloží, zejména efektivní v situacích, kdy se hluboko nacházejí kypré nesoudržné půdy.
• Zpevnění v globálním měřítku – prováděné jako zlepšení geotechnických parametrů půdy.
• Kontrola sedání – použití technologie VF vede ke snížení celkového sedání a minimalizování diferenciálního sedání, což výrazně přispívá k bezpečnému zakládání konstrukcí.
• Měřítko provedení – jedna z mála technologií zpevnění půdy, která se používá pro vrstvy se značnou tloušťkou (až do hloubky 40 m), které jsou zhutňovány v celém svém objemu.
• Hydrotechnicky efektivní – technologie se často používá v hydrotechnických budovách – jako např. dna přístavů nebo zpevnění nábřeží – a je jedinou účinnou metodou ke zlepšení jejich půdních podmínek.

Vibroflotace VF může být použita při zakládání veškerých druhů objektů – od parkovišť, letištních ploch, silničních násypů, přes pozemní stavby, až po stavby na pozemcích v blízkosti moře (přístavy, hydrotechnické objekty). Tato metoda je obzvláště vhodná pro pokládání objektů s rovnoměrně rozloženým tlakem na podloží. Použití metody VF v nesoudržných půdách významně snižuje sedání půdy po jejím zatížení, snižuje koeficient propustnosti půdy a vede k sjednocení podmínek pokládání základů (minimalizuje diferenciální sedání). Body zhutňování – zavedení vibroflotu do země – jsou uspořádány v trojúhelníkové nebo čtvercové mřížce s okraji 1,5 až 5,0 m. Hloubka zhutnění se pohybuje od 3,0 m do 30,0 m, ale může být také prováděna do 40 m. Dosažený stupeň zhutnění ID = 0,5-0,8. Vibroflotace se často používá jako pomocný prostředek v situacích, kdy se nelze vyhnout nepřímému pokládání základů. V těchto případech provedení vibroflotace umožňuje dosáhnout odpovídající úrovně zhutnění, což pomáhá při beranění pilot a umožňuje přímé pokládání základových podlah objektů.