Geologický profil v oblasti starých řek a v pobřežních pásech se často tvaruje tak, že pod vrstvou nesoudržných půd (písků) jsou půdy slabé a neúnosné. Technologie pilířů MCC byla vyvinuta za účelem zpevňování takových míst. Tato speciální metoda zpevňování výrazně zlepšuje pevnostní a deformační parametry půdy a spojuje v sobě výhody betonových sloupů (dřík pilíře je vytvářen na úrovni neúnosných půd) a zhutňování metodou vibroflotace (pilíř je vytvářen ve vrstvě únosné půdy).
Popis
Pilíře MCC se provádí v několika po sobě následujících fázích:
• Vytvoření otvoru – v závislosti na vlastnostech půdy a okolních stavbách se používá hlubinný vibrátor, tzn. vibroflot, nebo vrták CFA, který umožňuje získat požadovanou hloubku.
• Betonáž – když přístroj dosáhne požadované hloubky, začne se vstřikování betonové směsi do míst, kde se nacházejí organické nebo soudržné půdy. Směs se přivádí pod tlakem tryskami, které jsou připevněny k vibroflotu. Proces betonáže v neúnosných půdách je provázen roztlačováním půdy v důsledku podávání betonové směsi pod tlakem.
• Zhutnění – písčité půdy, které se nacházejí nad vrstvou organických nebo soudržných půd, jsou zhutňovány vibroflotem s možností přidání zrnité frakce.
Využití
Využívání nejčastěji vychází z uspořádání jednotlivých vrstev půdy, proto je nutné před výběrem technologie kombinovaných pilířů MCC provést pečlivou analýzu geologického profilu. Pilíře lze provádět v organických půdách (naplaveniny, rašelina), v měkce plastických soudržných půdách (hlína, prach) a nesoudržných půdách (písek). Často jsou využívány jako zpevnění pod silniční násypy a dalších objekty infrastruktury, nacházejí také své využití pod základy pozemních staveb (budovy a haly).
V závislosti na půdních parametrech (zejména boční odpor slabých půd) a tlaku betonové směsi, dosahují pilíře průměru od 0,4 do 1,2 m, s tím že ve vrstvě neúnosné půdy jsou větší v porovnání s průměrem pilířů v únosných vrstvách. Pilíře MCC jsou uspořádány do čtvercové nebo trojúhelníkové sítě a dosahují hloubky až 30 m.